Hlavní expozice Vlastivědného muzea ve Slaném vykresluje historii města a jeho okolí. Ostatní sály jsou věnovány krátkodobým výstavám, především výtvarného umění a výstavám tématickým.

Muzeum v Slaném bylo založeno v roce 1885. Své sídlo několikráte měnilo, až v roce 1940 trvale zakotvilo v dnešní budově. Od počátků bylo budováno jako vlastivědné. Převážily v něm sbírky archeologické, historické a národopisné. Základem archeologických sbírek se staly nálezy ze Slánské hory, rozšiřované od prvních let činnosti muzea vlastním výzkumem a doplňovány o nálezy z dalších lokalit Slánska.

Základ historických sbírek daly cechovní a církevní památky. Národopisné sbírky pro muzeum nejtypičtější, byly zpracovány zvláště po Národopisné výstavě českoslovanské, která se uskutečnila v roce 1895 v Praze a kde okres Slaný měl svůj vlastní pavilon. Dosud ji připomíná interiér selské světnice v národopisné části muzejní expozice, který je cenným historickým dokumentem. Tento základ byl doplňován dary občanů, nákupy a terénními výzkumy.

Trvalá pozornost je věnována zakladateli muzea Václavu Štechovi, jemuž je věnován samostatný sál. Tento nadaný učitel měl velkou zásluhu o rozvoj kulturního života v Slaném. Jeho zásluhou bylo postaveno v Slaném divadlo (1863), založeno muzeum (1885) a knihovna (1897). Byl též prvým kustodem muzea. Nábytek i ostatní vystavené předměty v tomto sále jsou dary rodiny Václava Štecha.

Velvarská brána
Velvarská brána je poslední brána Slaného a jeden z několika málo zbytků opevnění vůbec. Podobně jako ostatní byla již součásdtí fortifikace města doby předhusitské (resp. konce 13. - začátku 15. století). Konkrétní zprávy o ní, jakož i o dalších, jsou známy až z roku 1443 v souvislosti s prodeji domů a usedlostí v jejím okolí. Za vlády Jiřího z Poděbrad byla obnovena. O tom by svědčilo její označení "nová brána" v roce 1453, ale i dokumenty další. Mimo jiné latinský nápis o dozoru dvou konšelů – Aleše Krejčího a Václava Noviky – nad stavbou věže na vnitřní zdi do náměstí, k němuž se patrně vztahuje letopočet 1461 nad třetím okénkem.

V 16. století brána několikrát vyhořela a byla opravována. Pozdější opravy a úpravy ji jen udržovaly, i když poněkud setřely její plastickou výzdobu a ráz. V roce 1795 na ní byl přenesen z vyhořelé radnice zvon zvaný "na poplach", jímž se potom zvonilo také odsouzencům vedeným tudy na popraviště. Před tím se zvon nazýval "na pokoj" a svolával městskou radu.

Při zboření městských hradeb v souvislosti se stavbou litoměřické silnice bylo v letech 1823–1824 zbořeno její předbranní a usilovalo se i o zboření vlastní brány. Při opravě roku 1868 byl dán na makovici věže nový měděný kohout – symbol bdělosti a ostražitosti, který byl kopií původního z roku 1612. V roce 1967 byla Velvarská brána předána Vlastivědnému muzeu v Slaném, poslední opravy brány proběhly na přelomu let 1993—1994.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.